Exercitatio 32
A) Formas sequentes verborum determinate et formas Imperfecti secundum personam, numerum et genus verbi formate:
| Praesens / Futurum | Imperfectum |
|---|---|
| १. हरिष्यन्ते | अहरन्त |
| २. घातयति | अघातयत् |
| ३. विहन्ति | व्यहन् |
| ४. घ्नन्ति | अघ्नन् |
| ५. विस्मर्यते | व्यस्मर्यत |
| ६. प्रस्थास्यन्ते | प्रातिष्ठन्त |
| ७. प्रस्तुते | प्रास्तुत |
| ८. स्रक्ष्यन्ति | असृजन् |
| ९. सेक्ष्यन्ति | असिञ्चन् |
| १०. श्रूयते | अश्रूयत |
| ११. शक्नोति | अशक्नोत् |
| १२. वर्त्स्यन्ति | अवर्तन् (अवर्तन्त) |
| १३. वसते | अवसत |
| १४. वत्स्यन्ति | अवसन् |
| १५. वदति | अवदत् |
| १६. प्रवक्ति | प्रावक् |
| १७. वेशयन्ते | अवेशयन्त |
| १८. लुभ्यन्ति | अलुभ्यन् |
| १९. उपलप्स्यन्ते | उपालभन्त |
| २०. रुन्द्धे | अरुन्द्ध |
| २१. रोदिति | अरोदित् |
| २२. रक्षन्ति | अरक्षन् |
| २३. युध्यन्ते | अयुध्यन्त |
| २४. युञ्जते | अयुञ्जत |
| २५. यजन्ति | अयजन् |
| २६. म्रियते | अम्रियत |
| २७. विमोचयन्ति | व्यमोचयन् |
| २८. मंस्यन्ते | अमन्यन्त |
| २९. मोहिष्यति | अमुह्यत् |
| ३०. भवति | अभवत् |
| ३१. भुनक्ति | अभुनक् |
| ३२. भिनत्ति | अभिनत् |
| ३३. भञ्जन्ति | अभञ्जन् |
| ३४. भजते | अभजत |
| ३५. ब्रूते | अब्रूत |
| ३६. विजेष्यन्ते | व्यजयन्त |
| ३७. जायन्ते | अजायन्त |
| ३८. छिन्त्ते | अछिन्त्त |
| ३९. आचरन्ति | आचरन् |
| ४०. चोर्यन्ते | अचोर्यन्त |
| ४१. आगमिष्यन्ति | आगच्छन् |
| ४२. कामयन्ते | अकामयन्त |
| ४३. खादन्ति | अखादन् |
| ४४. विक्रेष्यते | व्यक्रीणीत |
| ४५. संस्करोति | समकरोत् |
| ४६. क्रुध्यन्ति | अक्रुध्यन् |
| ४७. एषयन्ति | ऐष्यन् |
| ४८. संयन्ति | समायन् |
| ४९. समास्ते | समास्त |
| ५०. व्यङ्क्ते | व्याङ्क्त |
| ५१. सन्ति | आसन् |
| ५२. अस्यन्ति | आस्यन् |
| ५३. अश्नाति | आश्नात् |
| ५४. अश्नुते | आश्नुत |
| ५५. प्राप्स्यन्ति | प्राप्नुवन् |
| ५६. अदन्ति | आदन् |
| ५७. प्रभोत्स्यन्ते | प्राभुध्यन्त |
| ५८. बध्नाति | अबध्नात् |
| ५९. प्रक्ष्यन्ति | अपृच्छन् |
| ६०. पुनाति | अपुनात् |
| ६१. पान्ति | अपान् |
| ६२. पास्यन्ति | अपिबन् / अपान् |
| ६३. पद्यते | अपद्यत |
| ६४. पातयति | अपातयत् |
| ६५. पक्ष्यन्ति | अपचन् |
| ६६. नर्तिष्यति | अनृत्यत् |
| ६७. आनेष्यन्ति | आनयन् |
| ६८. द्वेष्टि | अद्वेट् |
| ६९. द्रक्ष्यन्ति | अपश्यन् |
| ७०. दूषयन्ति | अदूषयन् |
| ७१. उपदेक्ष्यन्ति | उपादिशन् |
| ७२. धक्ष्यति | अदहत् |
| ७३. तनोति | अतनोत् |
| ७४. प्रजानीते | प्राजानीत |
| ७५. जीवन्ति | अजीवन् |
B) Traducite et solvite composita in Sanscrito:
१. आसीत्क्षत्रिय उपपन्नो गुणैरिष्टै रूपवान् । स जनेन्द्राग्रे ऽतिष्ठत् । स देवानयजतारीनजयज्जनानपान्महापुण्यमकरोत् । तस्मान्मृत्वा देवलोके पुनर्भवमलभत ॥१॥
(जनस्य इन्द्रस्य अग्रे । महत्-पुण्यम् । देवानां लोके)
Fuit quidam princeps, qui omnes optabiles virtutes habebat, forma pulchro. Inter principes hominum eminebat. Deis sacrificabat, hostes vincebat, populum custodiebat et multa meritoria faciebat; ideo post mortem in mundo deorum renatus est.
२. ब्राह्मणो महानगरे ऽवसत् । स पुत्रमागमय्यावक् । ब्राह्मणपुत्रो वेदं गुरावधीयीतेति ॥२॥
(ब्राह्मणस्य पुत्रः । गुरोः गृहे)
Brahmana in magna urbe habitavit. Filium suum venire iussit et locutus est: "Filius Brahmana Vedam apud magistrum studere debet." His verbis filius ad magistrum profectus est, ut studeat. In domo magistri ingressus est et reverenter ante magistrum constitit. Magister de Brahmana interrogavit. Deinde filio illo cibum dedit, ut ederent.
३. राम आचर्यमुपसंगम्य वचनमब्रवीत् ॥३॥
Rāma ad doctorem abiit et locutus est (verba).
४. ब्राह्मणा वेदमध्यैयत चाध्यापयंश्च देवांश्चायजन्नयजन्त च क्षत्रियाः श्रुतिमध्यैयत जनानरक्षन्महीमभुञ्जन्देवानयजन्त वैश्या वेदमध्यैयत देवानयजन्ताक्रीणन्व्यक्रीणत च द्विजदासास्तु शूद्रा आसन् ॥४॥
(द्विजानां दासाः)
Brahmanae Vedam studuerunt et docuerunt, deis tamquam sacrificiorum domini immolaverunt et alieno nomine sacrificarunt. Kṣatriyae Vedam studuerunt, populum custodierunt, terram fructumque percepere et deis tamquam sacrificiorum domini immolaverunt. Vaiśyae Vedam studuerunt, deis tamquam sacrificiorum domini immolaverunt, emendo et vendendo. Śūdras autem servi erant bis natorum.
५. बुद्धपुत्राः सत्यमजानन्दुःखमरुन्धन्मोक्षं प्राप्नुवन् । बुद्धपुत्र इति बुद्धमार्गभिक्षुरुच्यते ॥५॥
(बुद्धस्य पुत्राः)
Filii Buddham veritatem agnoverunt, dolorem ad quietem adduxerunt et liberationem consecuti sunt. "Filius Buddham" monachus appellatur, qui viam Buddhae sequitur.

Abb.: सम्पन्नरूपा
(Fontes imaginis: Detalia)
Determinatio formarum verborum
Sequentes formas verbales determinate et traducite:
| Forma verbi | Determinatio | Significatio |
|---|---|---|
| १. देवस्य | Gen. sg. m. | dei |
| २. उषितायाः | Abl./Gen. sg. f. PPP | (a) habitata |
| ३. लप्स्यन्ते | 3. pl. Ā. Fut. | obtinebunt |
| ४. गुरौ | Lok. sg. m. | apud doctorem |
| ५. भाव्यते | 3. sg. Ind. Präs. Caus. Passivus | producit |
| ६. अग्नye | Dat. sg. m. | igni |
| ७. मोक्तुम् | Infinitivus | ut liberet |
| ८. वितत्य | Absolutivus | postquam expansit |
| ९. स्मृत्यै | Dat. sg. f. | pro contemplatione |
| १०. देवताः | Nom./Akk. pl. f. | divinitates |
| ११. ब्रवीति | 3. sg. P. Ind. Präs. | loquitur |
| १२. प्रक्ष्यन्ति | 3. pl. P. Futurum | interrogabunt |
| १३. पततः | Gen. sg. m./n. Particula Präsens | cadentis |
| १४. पत्स्यन्ते | 3. pl. Ā. Futurum | gradiuntur |
| १५. आसते | 3. pl. Ā. Ind. Präsens | sedent |
| १६. महान्ति | Nom./Akk. pl. n. | magni |
| १७. घ्नता | Instrumens sg. m./n. Particula Präsens | a caedente |
| १८. आययन्ति | 3. pl. P. Ind. Präsens Causativus | mittunt / venire faciant |
| १९. एषिता | Nom. sg. f. Causativus PPP | optata |
| २०. आनाय्य | Absolutivus Causativus | postquam adduxit |
| २१. अनृताय | Dat. sg. n. | pro mendacio |
| २२. पूजया | Instr. sg. f. | per reverentiam |
| २३. प्रश्नेभ्यः | Dat./Abl. pl. m. | (de) quaestionibus |
| २४. धक्ष्यन्ति | 3. pl. P. Fut. | ardebunt |
| २५. मृगान् | Akk. pl. m. | bestiae |
| २६. बोधिम् | Akk. sg. f. | intellectus |
| २७. गुणैः | Instr. pl. m. | proprietatibus |
| २८. सन्ति | 3. pl. P. Ind. Præs. | sunt / veri |
| २९. यन्ति | 3. pl. P. Ind. Præs. | vadunt |
| ३०. क्रियते | 3. sg. Ind. Præs. Pass. | fit |
| ३१. विगत्य | Absol. | postquam transiit |
| ३२. चरित्वा | Absol. | postquam pascere potuit |
| ३३. पीते | Lok. sg. m./n. PPP | in bibito |
| ३४. अन्नानि | Nom./Akk. pl. n. | cibaria |
| ३५. जलम् | Nom./Akk. sg. n. | aqua |
| ३६. वक्ति | 3. sg. P. Ind. Præs. | dicit |
| ३७. उक्तिः | Nom. sg. f. | sententia |
| ३८. अर्धात् | Abl. sg. m./n. | de dimidio |
| ३९. अर्थेन | Instr. sg. m. | pro scopo |
| ४०. स्तूयन्ते | 3. pl. Ind. Præs. Pass. | laudabuntur |
| ४१. श्रोष्यति | 3. sg. P. Fut. | audiet |
| ४२. स्रष्टुम् | Inf. | ut hauriat |
| ४३. पशुम् | Akk. sg. m. | animal |
| ४४. स्तुतीः | Akk. pl. f. | laudes |
| ४५. अरयः | Nom. pl. m. | hostes |
| ४६. जात्या | Instr. sg. f. | per nativitatem |
| ४७. जाताम् | Akk. sg. f. PPP | nata |
| ४८. देक्ष्यति | 3. sg. P. Fut. | ostendet |
| ४९. दर्शितः | Nom. sg. m. Caus. PPP | ostensus |
| ५०. दुष्टाः | Nom. pl. m. PPP | corrupti |
| ५१. द्विजातीन् | Akk. pl. m. | bis nati |
| ५२. मृत्योः | Abl./Gen. sg. m. | mortis |
| ५३. दुग्धानाम् | Gen. pl. PPP | mulctarum |
| ५४. दिष्टिभिः | Instr. pl. f. | praeceptis |
| ५५. मात्रायाम् | Lok. sg. f. | in mensura |
| ५६. अत्ति | 3. sg. P. Ind. Præs. | edit |
| ५७. जायन्ते | 3. pl. Ā. Ind. Præs. | nascuntur |
| ५८. जीयन्ते | 3. pl. Ind. Præs. Pass. | vincuntur |
| ५९. जयन्ति | 3. pl. P. Ind. Præs. | vincunt |
| ६०. जनयन्ति | 3. pl. P. Ind. Præs. Caus. | generant |
| ६१. प्रभृतेः | Abl./Gen. sg. f. | ab initio |
| ६२. उपतिष्ठन्ति | 3. pl. P. Ind. Præs. | stant ante |
| ६३. स्थित्याम् | Lok. sg. f. | in determinatione |
| ६४. भिक्षुषु | Lok. pl. m. | apud monachos |
| ६५. पक्त्वा | Absol. | postquam coxit |
| ६६. योद्धुम् | Inf. | ut pugnare possit |
| ६७. मारयित्वा | Absol. Caus. | postquam occidit |
| ६८. धेन्वा | Instr. sg. f. | per vaccam lactiferam |
| ६९. मंस्यन्ते | 3. pl. Ā. Fut. | cogitabunt |
| ७०. इज्यते | 3. sg. Ind. Præs. Pass. | immolatur |
| ७१. प्रोद्य | Absol. | postquam nuntiavit |
| ७२. लम्भयति | 3. sg. Ind. Præs. Caus. | conservare facit |
| ७३. स्थापिताभिः | Instr. pl. f. Caus. PPP | per positas |
| ७४. शक्तिभ्यः | Dat./Abl. pl. f. | (de) viribus |
| ७५. अलम् | Adv. | satis |
| ७६. हेतून् | Akk. pl. m. | rationes |
| ७७. प्रतिमासु | Lok. pl. f. | apud imagines |
| ७८. यस्याः | Gen. sg. f. Rel. | cuius |
| ७९. हि | Konj. | enim, scilicet |
| ८०. तस्मिन् | Lok. sg. m./n. Dem. | in hoc |
| ८१. ह्रियन्ते | 3. pl. Ind. Präs. Pass. | capiuntur |
| ८२. अधिकृतेषु | Lok. pl. m./n. PPP | apud officiales |
| ८३. अध्यापयति | 3. sg. P. Ind. Präs. Kaus. | docet |
| ८४. वाचयन्ति | 3. pl. P. Ind. Präs. Kaus. | legere faciunt |

Abb.: किमयं रथो बालान् सुखतां वहति
(Fontes imaginis: Detalia)
Exercitatio de Sandhi
In sequentibus sententiis verba in parenthesi posita inserite et regulas Sandhi observate:
१. रामो ग्रामात् ... गच्छति । (नगर । आर्यग्राम । महानगर । शत्रुग्राम । जयनगर । कविगृह)
- रामो ग्रामान्नगरं गच्छति ।
- रामो ग्रामादार्यग्रामं गच्छति ।
- रामो ग्रामान्महानगरं गच्छति ।
- रामो ग्रामाच्छत्रुग्रामं गच्छति ।
- रामो ग्रामाज्जयनगरं गच्छति ।
- रामो ग्रामात्कविगृहं गच्छति ।
२. जयन् ... अरीन्हन्ति । (इन्द्रशत्रु । शत्रु । जितशत्रुक्षत्रिय । लोकेश्वर । तद्गुणशूर । देवता)
- जयन्निन्द्रशत्रुररीन्हन्ति ।
- जयञ्शत्रुररीन्हन्ति ।
- जयञ्जितशत्रुक्षत्रियो ऽरीन्हन्ति ।
- जयंल्लोकेश्वरो ऽरीन्हन्ति ।
- जयंस्तद्गुणशूरो ऽरीन्हन्ति ।
- जयन्ती देवतारीन्हन्ति ।
३. न हि पुण्यवन्तस्ते ... । (अरि । आर्यशत्रु)
- न हि पुण्यवन्तस्ते ऽरयः ।
- न हि पुण्यवन्तस्त आर्यशत्रवः ।
४. देवतया ... आद्यते । (ऋषि । इन्द्रदेवी)
- देवतर्षिणाद्यते । (Pluralis: देवतर्षिभिराद्यते ।)
- देवतेन्द्रदेव्याद्यते ।
५. ब्राह्मणस् ... एति । (नगर)
- ब्राह्मणो नगर एति । (Pluralis: ब्राह्मणो नगरेष्वेति ।)
Translationes Sanscriticae Supplemen-tales
1. Postquam filius natus est, Brahmana mittit servum ad Brahmam.
पुत्रे जाते ब्राह्मणी दासं ब्राह्मणं गमयति ।
2. Sanctus malum sibi illatum sustinuit.
साधुना कृतं पापं सोढम् ॥
3. Virtus est ornatus viri.
शीलं नरस्य भूषणम् ॥
4. Potentes milites in vicum Brahmanorum abiit.
बलवद्योधा ब्राह्मणग्रामं गताः ॥
5. Puella plorat.
बाला रोदिति ॥
6. Nulla aegritudo est similis luxuriae, nullus hostis est confusione maior, nullum ignem habet ira, nulla felicitas scientia praestat.
नास्ति कामसमो व्याधिर्नास्ति मोहसमो रिपुः ।
नास्ति क्रोधसमो वह्निर्नास्ति ज्ञानसमं सुखम् ॥
7. Vir quem dea custodit felix est.
यं नरं देवी रक्षति स सुखवान् ॥
8. Quocumque vento nubes aquam dimittit, eodem vento doctus umbralem movet.
येन येन च वातेन वारिदो वारिं मुञ्चति ।
तेन तेन च वातेन छत्रं वहति पण्डितः ॥
9. Circulus rebus renatis initium non habet.
अनादिकालिकः संसारः ॥
10. Regina salve!
स्वागतं देव्यै ॥
11. Caeli gratia homines meritoria faciunt.
स्वर्गेभ्यो नराः पुण्यं कुर्वते ॥
12. Vale!
पुनर्दर्शनाय ॥

Abb.: पुनर्दर्शनाय
(Fons imaginis: Detalia)
Fragmentum eruditum (Stotram)
शत्रूनगमयत्स्वर्गं वेदार्थं स्वानवेदयत् ।
आशयच्चामृतं देवान्वेदमध्यापयद्विधिम् ।
आसयत्सलिले पृथ्वीं यः स मे श्रीहरिर्गतिः ॥
Hari excelsus refugium meum est, qui inimicos suos in caelum misit, suis sensum Vedarum intellegere iussit, diis Amṛta edendi dedit, creatorem Vedarum docuit et terram in aqua constituit.

Abb.: श्रीगङ्गाधराय नमः
(Fons imaginis: Detalia)
Narratio: Senex et simiae (Sanskrit-Bālādarśa)
एकदा कश्चिद्वृद्धो ग्रामान्तरं गच्छन्पथि श्रान्तो ऽभवत् । अतः स विश्रमाय पार्श्वस्थितस्य चूततरोर्मूलमगच्छत् ॥ तस्मिन्वृक्षे पचेलिमानि फलान्यवर्तन्त । वृद्धस्य तेषु स्पृहा जाती । परं स वृक्षमारुह्य तानि ग्रहीतुं नाशक्नोत् ॥ दिष्ट्या तस्मिन् तरौ केचिद्वानराः फलानि खादन्तः स्थिताः । तानवलोक्य वृद्धः प्रहर्षं गतः । स किमकरोत् । स कतिचिदुपलानादाय वानरांल्लक्ष्यीकृत्य प्राक्षिपत् । वानराः कुपिताः कानिचित्फलान्यवचित्य वृद्धं प्रति प्राक्षिपन् । वृद्धः सहर्षं तान्यादाय स्वाभीष्टदेशं गतः ॥ अहो वृद्धस्य कौशलम् ॥
Versio:
Quoddam tempus senex in aliud vicum abiit et via fatigatus est. Ut requiesceret, ad radicem mangiferae arboris in margine viae accessit. In hac arbore fructus maturi pendebant. Senescenti libuit eos, sed ascendere in arborem nequit ut plecteret. Fortunate aliquae simiae erant in arbore, quae fructus edebant. Cum senex hoc vidisset, gavisus est. Quid fecit? Aliquos lapides sumpsit, ad simias direxit et iecit. Simiae iratae sunt, fructus aliquos plexerunt et in senem iecerunt. Senex gaudens fructus sumpsit et iter suum fecit. Magnifica est fortuna senis!

Abb.: वानरः कुपितः
(Fons imaginis: Detalia)
