Exercise 5
A) Translate the following sentences and compounds and resolve the dvandvas occurring therein into Sanskrit:
1. catvāro varṇā brāhmaṇakṣatriyavaiśyaśūdrāḥ. (Āpastambīyadharmasūtra I,1,1,4 = Vāsiṣṭhadharmaśāstra II,1)
चत्वारो वर्णा ब्राह्मणक्षत्रियवैश्यशूद्राः
Explanation catvāras = चत्वारस् = "four"
Brahmans, Kṣatriyas, Vaiśyas, and Śūdras are the four castes.
catvāro varnā brāhmaṇaḥ kṣatriyo vaiśyaḥ śūdraś ca / catvāro varṇā brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś ca.
चत्वारो वर्णा ब्राह्मणः क्षत्रियो वश्यः शूद्रश्च । चत्वारो वर्णब्राह्मणाः क्षत्रिया वश्याः शूद्राश्च ।
2. trayo varṇā dvijātayo brāhmaṇakṣatriyavaiśyāḥ. (Vāsiṣṭhadharmaśāstra II,1)
त्रयो वर्णा द्विजातयो ब्राह्मणक्षत्रियवैश्याः
Explanation: trayas = त्रयस् = "three"
Brahmans, Kṣatriyas, and Vaiśyas are the three twice-born castes.
trayo varṇā dvijātayo brāhmaṇaḥ kṣatriyo vaiśyaś ca / trayo varṇā dvijātayo brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāś ca.
त्रयो वर्णा द्विजातयो ब्राह्मणः क्षत्रियो वैश्यश्च । त्रयो वर्णाद्विजातयो ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याश्च ।
3. sāmavedargvedayajurvedās trayī. (Kauṭilīya-arthaśāstra 1.3.1.) (in good Sanskrit: sāmargyajurvedās trayī)
सामवेदर्ग्वेदयजुर्वेदास्त्रयी
(in good Sanskrit: सामर्ग्यजुर्वेदास्त्रयी)
The three Vedas are: Sāmaveda, Ṛgveda, and Yajurveda.
sāmaveda ṛgvedo yajurvedaś ca trayī.
सामवेद ऋग्वेदो यजुर्वेदश्च त्रयी ।
4. The three enemies of man, which form the gate to hell (Viṣṇusmṛti 33,1+6): kāmakrodhalobhāḥ
कामक्रोधलोभाः
Passion, anger, and greed.
kāmaḥ krodho lobhaś ca.
कामः क्रोधो लोभश्च ।
5. maitrīkaruṇāmuditopekṣāś catvāro brahmavihārāḥ.
मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षाश्चत्वारो ब्रह्मविहाराः
Explanation: brahmavihāra: "abiding states of Brahma", also called "the immeasurables": unlimited attitudes. They represent Buddhist meditation forms with which the meditator gradually, step by step, "radiates" the entire reality. These four also play a role in Yoga (Yogasūtra 1,33) in bringing the consciousness to rest.
The immeasurable attitudes are: goodwill, compassion, sympathetic joy, and equanimity.
maitrī karuṇā muditopekṣā ca catvāro brahmavihārāḥ.
मैत्री करुणा मुदितोपेक्षा च चत्वारो ब्रह्मविहाराः ।
6. avidyāsmitārāgadveṣābhiniveṣāḥ pañca kleśāḥ. (Yogasūtra 2,3)
अविद्यास्मितारागद्वेषाभिनिवेषाः पञ्च क्लेशाः
Explanation: pañca = "five"
The five afflictions are: ignorance, egoism, passion, aversion, and clinging to life.
avidyāsmitā rāgo dveṣo 'bhiniveṣaś ca pañca kleśāḥ.
अविद्यास्मिता रागो द्वेषो ऽभिनिवेषश्च पञ्च क्लेशाः ।
7. ānvīkṣikītrayīvārttādaṇḍanitayo vidyāḥ. (According to Kauṭilīya-arthaśāstra 1.2.1.)
आन्वीक्षिकीत्रयीवार्त्तादण्डनितयो विद्याः
Sciences are philosophy, Vedic studies, economics, and politics.
ānvīkṣikī trayī vārttā daṇḍanītiś ca vidyāḥ.
आन्वीक्षिकी त्रयी वार्त्ता दण्डनीतिश्च विद्याः ।

Fig.: अभ्निवेशो न वा ।
(Image source: Details)
Review Exercise Lesson 5
A) Translate:
1. vidyā vārttā.
विद्या वार्त्ता
Economics is a science.
2. brāhmaṇaḥ kṣatriyo vaiśyaś ca trayo varṇā dvijātayaḥ.
ब्राह्मणः क्षत्रियो वैश्यश्च त्रयो वर्णा द्विजातयः
The three twice-born castes are: Brahmin, Kṣatriya, and Vaiśya.
3. dvijā vaiśyāḥ. (2 possibilities)
द्विजा वैश्याः
Vaiśyas are twice-born / Vaiśya women are twice-born.
B) Insert the corresponding form:
(dvija, sādhu, kavi) ... rāmaḥ
(द्विज, साधु, कवि) ... रामः
dvijo rāmaḥ. sādhū rāmaḥ. kavī rāmaḥ.
द्विजो रामः । साधू रामः । कवी रामः ।
(devī) ... indrāṇī
(देवी) ... इन्द्राणी
devīndrāṇī.
देवीन्द्राणी ।
dvijātayas ... (vaiśyā, kṣatriya)
(द्विजातयस् ... (वैश्या, क्षत्रिय)
dvijātayo vaiśyāḥ. dvijātayaḥ kṣatriyāḥ.
द्विजातयो वश्याः । द्विजातयः क्षत्रियाः ॥
C) Resolve the compound in the following sentence into Sanskrit and form the same sentence with this resolved form:
sāmargyajurvedās trayī.
सामर्ग्यजुर्वेदास्त्रयी
sāmaveda ṛgvedo yajurvedaś ca trayī / ... yajurvedas trayī
सामवेद ऋग्वेदो यजुर्वेदश्च त्रयी । ... यजुर्वेदस्त्रयी ॥
D) Translate into Sanskrit in two ways (once with a compound, once without):
"The abodes of Brahman" are: friendly goodwill, compassion, sympathetic joy, equanimity.
maitrīkaruṇāmuditopekṣā brahmavihārāḥ. maitrī karunā muditopekṣā (ca) brahmavihārāḥ.
मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षा ब्रह्मविहाराः । मैत्री करुणा मुदितोपेक्षा (च) ब्रह्मविहाराः ॥

Fig.: ऋग्वेदः
(Image source: Details)
